|
|
Uplatnění chlorace při dezinfekci veřejných bazénových vod
Wagnerová, Andrea ; Svoboda, František (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dezinfekce bazénových vod. Práce se zabývá jednotlivými dezinfekčními činidly na bázi chloru a bezchlorovými dezinfekčními činidly. Součástí práce je srovnání výhod a nevýhod jednotlivých možností hygienického zabezpečení bazénových vod. Pro zjištění reálně používaných metod dezinfekce na veřejných bazénech byly navštíveny areály veřejných bazénů v Brně a okolí. Bazénové vody se v současnosti nejvíce dezinfikují činidly na bázi chloru.
|
|
|
Návrh algoritmů pro kontinuální systém měření jakosti páry
Hanák, Tomáš ; Tofel, Pavel (oponent) ; Holcman, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem nových algoritmů pro kontinuální systém měření jakosti sterilizační páry. Na začátku se seznámíme s procesem sterilizace, jejími metodami a postupy. Poté s pojmem sytá pára a jejími parametry důležitými pro splnění podmínek sterilizace. Následně jsou rozebrány senzory, kterými se parametry měří. Poté je zde popsán postup současného měření kvality sterilizační páry. V poslední části je vyhodnocení naměřených dat a prezentace jejich výsledků.
|
|
|
Možnosti hygienického zabezpečení pitné vody
Šopíková, Lucie ; Hlaváč,, Jaroslav (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
V první části práce bakalářské práce zpracovávám přehled všech možností dezinfekce pitné vody používaných v současnosti. V druhé části se zaměřuji na uvedení příkladů využití jednotlivých jmenovaných způsobů dezinfekce pitné vody, které je možno nalézt v praxi, tedy na provozovaných úpravnách vody. Závěr práce tvoří srovnání výhod a nevýhod jednotlivých metod dezinfekce.
|
|
|
Řídící systém s HMI displejem
Chytil, Lukáš ; Zemánek, Miroslav (oponent) ; Boušek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá především návrhem řídící jednotky, která má za úkol obsluhovat průmyslové zařízení, sloužící pro dezinfekci bazénové vody či obytných místností. Navržená řídící jednotka se snaží o regulaci výkonu a průtoku, který je řízen za pomocí elektronického ventilu s průtokoměrem. Celý design je zaměřen na minimalizaci provozních nákladů (především spotřebovaného tekutého kyslíku). Interakce s obsluhou je zajištěna za pomocí HMI displeje. Dále je také snahou poukázat na důležitost aplikace takovýchto displejů v průmyslu.
|
|
| |
|
|
Vliv dezinfekčních prostředků na obsah kyseliny mléčné při výrobě rafinovaného cukru
Novotná, Hedvika ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Horák, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce porovnává účinnost dezinfekčních prostředků na obsah kyseliny mléčné. Dezinfekčními prostředky, které byly použity k experimentální části jsou formalin a BetaStab®. Také byl pozorován a porovnáván obsah glukózy a kyseliny mléčné při zpracování konvenční řepy a biořepy. Na základě analýzy naměřených dat bylo zjištěno, že nejvyšší dezinfekční účinek na obsah kyseliny mléčné měl formalin, průměrná hodnota kyseliny dosahovala 275 mg/l. Při použití dezinfekce BetaStab® byly hodnoty kyseliny v průměru 350 mg/l. Při zpracování konvenční řepy bez použití dezinfekce činilo toto průměrné množství 371 mg/l a u zpracování biořepy, která byla také neošetřená, dosáhl obsah kyseliny hodnoty 467 mg/l. Obsah glukózy u difuzní šťávy dezinfikované formalinem dosáhl průměrné hodnoty 573 mg/l. Při aplikaci dezinfekce BetaStab® činil obsah glukózy v průměru 348 mg/l a podobná hodnota byla naměřená u zpracování biořepy – 328 mg/l. Nejvyšším obsahem glukózy disponovala neošetřená konvenční řepa, kde bylo dosaženo průměrné hodnoty 690 mg/l.
|
|
|
Srovnání antimikrobiálního účinku čistících a dezinfekčních emulzí.
Chrápavá, Edita ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V současné době jsou dezinfekční gely na ruce a jiné dezinfekční přípravky velice žádaným zbožím. Z důvodu pandemie a šíření nemoci Covid-19 jsou denně využívané celou společností. Důvodem jejich používání je nejen zamezení šíření bakterií a jiných mikroorganismů z rukou na jiné části těla či předměty, ale také prevence šíření nákazy. Předmětem bakalářské práce je ověření antimikrobiálních účinků několika běžně dostupných dezinfekčních přípravků za použití bujónové diluční metody a agarové metody.
|
|
|
Úprava a dezinfekce vody v terénních podmínkách
Hrušková, Barbora ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Petříček, Radim (oponent)
Cestování do zemí s nedostatečnými hygienickými zařízeními nebo do volné přírody v sobě zahrnuje riziko nákazy patogenními organismy. Pro zajištění hygienicky nezávadné pitné vody v terénních podmínkách existuje více možností. Hlavním cílem této práce je předložit čtenáři tyto možnosti, zhodnotit výhody a nevýhody jednotlivých typů úpravy a dezinfekce vody v terénu, a posoudit zdravotní riziko konzumace vody upravené v terénních podmínkách. Neboť zatímco o úpravě vody v úpravnách existuje velké množství studií, studií o úpravě vody v terénních podmínkách, a především vzniku vedlejších produktů dezinfekce (DBPs) při dezinfekci vody v terénu, je málo. Jednou z metod, jak upravit vodu v terénu je využití filtrace. Filtry dokáží odstranit nerozpuštěné látky a bakterie z vody díky membránám s póry o velikosti okolo 0,2 μm. Výhodou filtrů je, že nepodněcují vznik DBPs. Na druhou stranu, póry o velikostech 0,2 μm nemusí zastavit všechny patogeny. Dezinfekce pomocí UV záření se ukázala jako účinná, avšak v zakalené vodě se účinnost snižuje. Pro zlepšení výsledků dezinfekce je doporučeno vodu UV lampou promíchávat. Při UV záření nevznikají DBPs, což je nespornou výhodou této techniky. Chlorové tablety většinou obsahují dichlorisokyanurát sodný (NaDCC), chlornan sodný nebo oxid chloričitý. Výsledky studií...
|
|
|
Bromované a jodované vedlejší produkty dezinfekce
Bednář, Jiří ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Kopecká, Ivana (oponent)
Reakcí dezinfekčního činidla s přírodními organickými látkami v přítomnosti bromidů a jodidů v surové vodě určené jako zdroj vody pitné vznikají bromované (Br-DBPs) a jodované vedlejší produkty dezinfekce (I-DBPs) vody. Ty bývají více cytotoxické a genotoxické než jejich chlorované analogy. Dostupných informací o těchto produktech je však v porovnání s těmi chlorovanými málo. Cílem této práce proto bylo poskytnout přehled o přírodních a antropogenních zdrojích látek obsahujících brom a jód, určit jejich vliv na vznik bromovaných a jodovaných vedlejších produktů dezinfekce a srovnat jejich cytotoxicitu a genotoxicitu s chlorovanými produkty. Bylo zjištěno, že zvyšující se intruze mořské vody do podzemního zdroje vody pitné zvyšuje koncentrace Br-DBPs a I-DBPs až v řádu tisíců procent. Z materiálu vodovodního potrubí se může uvolňovat řada látek v závislosti na daném materiálu. Mezi tyto látky patří např. tenorit a měďnatý kation uvolňované z měděného potrubí, železitý kation uvolněný z litinového a ocelového potrubí a bromidy a rozpuštěný organický uhlík (DOC), které se uvolňují z plastového potrubí. Všechny tyto korozní produkty přispívají k navyšování koncentrací DBPs v rozvodné síti. Mořská voda i vodovodní potrubí přímo ovlivňují pitnou vodu. Existuje však řada antropogenních zdrojů látek obsahujících...
|
|
|
Kombinace různých procesů dezinfekce pitné vody a jejich vliv na tvorbu vedlejších produktů dezinfekce
Česká, Pavlína ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Fialová, Kateřina (oponent)
Kombinování dezinfekčních procesů s chlorovou dezinfekcí může pozměnit tvorbu i výsledné spektrum vedlejších produktů dezinfekce (Disinfection By-Products, DBPs) v pitné vodě. Zatímco DBPs tvořeným při chloraci byla věnována značná pozornost, DBPs tvořené při aplikaci vícero dezinfekčních procesů jsou výrazně méně probádanou skupinou. Práce je zaměřená na tři nejčastější dezinfekční kombinace: chlorace-UV, UV-sekundární chlorace a ozonizace-sekundární chlorace. Po chloraci se ve vodě nejčastěji vyskytují trihalogenmetany (THMs) a halooctové kyseliny (HAAs). Na výslednou tvorbu DBPs má vliv mnoho faktorů. UV záření v běžných dezinfekčních dávkách (40-186 mJ.cm-2 ) neovlivňuje tvorbu těchto dvou skupin látek po ošetření UV zářením se sekundární chlorací. Během pokročilého oxidačního procesu (AOP) chlorace-UV se tvoří obecně více DBPs, než při samotné chloraci. To lze však částečně minimalizovat vhodnou vlnovou délkou a pH ošetřované vody. U vod s obsahem dusíkatých látek či bromidu, dochází v průběhu kombinování chlorace s UV zářením a chlorace s ozonizací k vyšší tvorbě nebezpečných dusíkatých a bromovaných DBPs, v porovnání se samotnou chlorací. Tyto skupiny DBPs jsou často více toxické než chlorované DBPs. Zjištěné informace tak naznačují, že pro vody s vyšším obsahem dusíkatých látek či bromidu...
|
host ::
RSS.